Potřebujete vyřídit úřední záležitost, ale místo online formuláře vás instituce odkáže na osobní návštěvu přepážky? Od 1. února 2027 už takový postup u řady agend nebude přijatelný. S tímto datem totiž naplno nabývá účinnosti
odložená část zákona o právu na digitální služby, která občanům dává jasný nástroj, jak s úřady komunikovat elektronicky – a státu ukládá povinnost jim to umožnit.
Nejde přitom jen o úsporu času. Nová pravidla zaručují, že nebudete muset dokládat údaje, které už stát v registrech má, a získáte nezpochybnitelný digitální doklad o každém svém podání.
Právo na digitální službu není jen doporučení
Zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby, platí už od roku 2020, jeho klíčová ustanovení ale vstoupí v platnost až v únoru 2027. Právě od tohoto milníku mají úřady povinnost umožnit elektronické podání u širokého spektra dalších služeb veřejné správy.
Podle § 3 zákona už digitální komunikace není jen projevem dobré vůle konkrétního úřadu, ale vymahatelným právem občana. Přesto existují zákonné výjimky – například pokud by zavedení online formuláře znamenalo pro úřad nepřiměřenou zátěž a tato výjimka prošla schvalovacím procesem. Chybějící formulář na webu tak nemusí v každém jednotlivém případě automaticky znamenat porušení zákona.
Co všechno můžete po státu požadovat?
Právní úprava přináší občanům pět konkrétních práv a výhod:
- Vyřídit záležitost digitálně: U služeb spadajících pod zákonnou povinnost musí mít úřad dostupný elektronický způsob podání.
- Nedokládat opakovaně stejné údaje: Pokud už stát potřebnou informaci eviduje a může ji ze zákona využít, nesmí ji po vás vyžadovat znovu.
- Získat důvěryhodné potvrzení: Máte nárok na úředně ověřený doklad o tom, co, kdy a komu jste elektronicky odeslali.
- Využít slevu na poplatku: U vybraných podání přes stanovený elektronický formulář získáte slevu 20 % ze správního poplatku (maximálně však 1 000 Kč).
- Zůstat u papíru a přepážky: Právo na digitální službu není povinností. Běžní občané mohou i nadále vyřizovat své záležitosti osobně.
Osvědčení o digitálním úkonu: Jistota v zákonné lhůtě
Představte si situaci, kdy poslední den zákonné lhůty odesíláte důležitou žádost. Jak zpětně prokážete, že jste ji podali včas? K tomu slouží osvědčení o digitálním úkonu (§ 5 zákona).
Tento dokument obsahuje přesnou identifikaci úkonu, údaje o odesílateli a příjemci i přesný čas provedení. Aby bylo osvědčení právně neprůstřelné, musí být opatřeno kvalifikovanou elektronickou pečetí a kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem úřadu.
- Úřad má povinnost vydat toto osvědčení bezodkladně.
- Pokud ho neobdržíte, můžete o něj požádat přes Portál občana.
- Stejnou právní váhu má podle výkladu veřejné správy také doručenka z datové schránky.
Jak se bránit, když úřad zákon nedodrží?
Zásadní změnou oproti minulosti je možnost právní obrany. Pokud úřad odmítne přijmout digitální podání u služby, u které mu to zákon nařizuje, můžete se obrátit na nadřízený orgán a v krajním případě se domáhat ochrany i soudní cestou.
Doporučený postup při potížích:
1. Ověřte v Katalogu služeb veřejné správy na portálu gov.cz, zda se na danou agendu vztahuje povinnost digitálního podání a zda pro ni neplatí výjimka.
2. Požádejte příslušný úřad o oficiální vysvětlení, jakým způsobem můžete své digitální právo u dané služby uplatnit.
Únor 2027 jako zatěžkávací zkouška pro stát
Pro občany je poselství zákona jasné: online komunikace se státem má být standardem a právem, nikoliv výsadou dostupnou jen u modernějších úřadů.
Aby celý systém v praxi fungoval, musí být instituce připraveny nejen po stránce formulářů, ale i z hlediska bezpečného příjmu a ověřování dokumentů pomocí kvalifikovaných pečetí a časových razítek (v souladu s evropským nařízením eIDAS).
Tyto služby poskytuje společnost Software602, kvalifikovaný poskytovatel služeb vytvářejících důvěru.
Skutečný úspěch únorové změny se tak nepozná podle počtu spuštěných formulářů, ale podle toho, zda občané dokážou své agendy vyřídit z domova bez nutnosti stát ve frontě.
