Je tomu více než rok, kdy široká veřejnost poprvé vyzkoušela funkčnost umělé inteligence skrze ChatGPT, který získal během pár měsíců 100 miliónů aktivních uživatelů. Okamžitě se zvedla vlna obav, že se přiblížila doba, kdy počítače nahradí činnosti
jež do této doby byly vyhrazeny lidem.
Podobný strach kdysi vyvolávala automatizace výroby u dělnických profesí. I přes to, že průmyslová výroba v Česku je vysoce modernizovaná, obavy se nenaplnily, a to i díky tlaku na zvyšování rentability.
Revoluce ohledně AI nyní míří spíše na kancelářské pozice. Dopadne to podobně?
O nástupu AI a integraci do českých IT firem jsme si povídali s MICHALEM POLÁKEM, vedoucím oddělení vývoje aplikačního softwaru ve společnosti GORDIC.
Nástup umělé inteligence byl velmi rychlý. Co si o technologii myslíte a jak hodnotíte její současný stav?
Dle mého názoru byl nástup AI velmi překvapivý, ač jsme se sami výzkumem v oblasti Machine Learning (jde o strojové učení, které je podmnožinou umělé inteligence, kdy se počítače učí z dat a zlepšují se zkušenostmi, aniž by byly explicitně programovány; poznámka autora) zabývali již dříve. Předtím byli uživatelé k umělé inteligenci skeptičtí, ale po uvedení nástroje ChatGPT od Open AI je to úplně obráceně.
Oslnivý rozmach AI nasvítil i ty možnosti, které dříve neměly pro firmy požadovaný komerční efekt. A velké jazykové modely to vše navíc posouvají mnohem dál, mají potenciál nahradit rutinní kancelářskou práci nebo poskytnout kreativcům inspiraci. Vidíme časté využití AI v oblastech vývoje, grafiky, marketingu, vzdělávání a podobně. Umělá inteligence tedy směřuje spíše ke zvýšení efektivity práce, snížení rutinní zátěže, využití znalostí organizací nebo k získání inspirace a jako vývojáře nás v Gordicu nástup této technologie velmi zajímá. Baví nás zkoušet její možnosti, ale je třeba ji využít tak, aby měla smysl.
Co říkáte na nejnovější pokrok v této oblasti, tedy například nejnovější generaci AI modelů schopných mimo jiné hlasové konverzace, jako je GPT-4o?
ChatGPT-4o je úplná novinka, kterou ještě nemáme plně prozkoumanou. Z prvního dojmu jsem potěšen zejména z rychlosti nástroje a možnosti multimodálních experimentů z mobilního telefonu.
Tyto funkce plánuji vyzkoušet i pro osobní potřeby, například jako live překladač nebo turistického průvodce. Z pohledu firemního využití aktuálně sledujeme novinky v oblasti malých jazykových modelů (SML), jako jsou Phi-Silica. SLM modely jsou optimalizovány tak, aby běžely na běžných hardwarových zařízeních, ale zatím umí jen anglicky a neumí jazyk C#. Uvidíme, kdy se dočkáme češtiny.
Jaký máte názor na integraci umělé inteligence do informačních systémů?
Implementace funkcí využívajících AI v informačních systémech zcela jistě usnadní uživatelům práci. Zvýší se rychlost, kvalita, přesnost, čímž vzroste efektivita. Je zde potenciál dělat věci lépe, efektivněji, a tím umožnit i kapacitní úspory. AI v novém pojetí však i výše zmíněné výhody povznáší na zcela novou a nečekanou úroveň, která se propisuje do radikální změny mnoha dosavadních paradigmat. Některá se utvrzují, například že informační systémy jsou optimalizovány pro ukládání dat, nicméně AI ruší mnohé jiné, třeba to, že pořizování dat bylo v režii uživatelů. K dispozici jsou možnosti automatického čtení dokladů v PDF, jako přijatých faktur, smluv, pokladních účtenek a jiných dokumentů. Administrativní pracovníci již nemusí tato data ručně přepisovat, stačí vyfotit účtenku, poslat ji do schvalovacího procesu a pak jedním kliknutím informace z dokladu vytěžit.
Jak složité je zahrnutí AI technologií do podnikových aplikací?
Velmi záleží na tom, jak je firma na integraci umělé inteligence do svých systémů připravena. My jsme přikročili k přepisu našeho systému do nové architektury za použití nejmodernějších technologií již před několika lety a díky tomu to teď jde rychle a bezproblémově.
Co konkrétně v oblasti AI připravujete?
Jedná se o relativně nezávislé projekty, přičemž každý je v různé fázi realizace. AI obecně pomůže s přepisováním údajů do systému a se zpracováním a analýzou uložených dat, z nichž umí vytáhnout to podstatné. Aktuálně máme v platformě GINIS připravené vytěžování faktur, které už díky AI uživatelé nebudou muset vkládat do systému ručně. Očekáváme, že se tím významně uspoří čas a sníží chybovost. Chystáme i zpracování dalších typů ekonomických dokladů a mimo jiné i možnost natrénovat systém na zpracování vlastních typů dokladů s možností automatického vkládání do systému.
Pracujeme také na pilotních projektech, jež by pomohly s tříděním dokumentů doručených na podatelny úřadů. AI by navrhla, komu v úřadu přijatý dokument patří, určila by typ dokumentu a vytěžila by další metadata. AI plánujeme využít i pro návrh způsobu zaúčtování. Chystáme asistenty, tzv. copiloty, pro podporu rozhodování nad jednotlivými spisy a dokumenty a obecně pro zákaznickou podporu. V každém projektu se snažíme být realističtí a chceme, aby daná implementace byla pro zákazníky přínosem a dávala smysl.
Jaký bude mít využívání umělé inteligence dopad na populaci?
Nevnímejme AI jako ohrožení podnikání nebo pracovních míst, ale jako doplněk, jenž v mnoha činnostech může významně pomoci. AI by měla přispět ke zvýšení pružnosti a efektivity procesů spolu se zvýšením kvality poskytovaných služeb. Ať už se bavíme o jednotlivcích, nebo firmách. V rámci našeho oboru, tedy ve vývoji a dodávce softwaru pro veřejnou správu, chci být optimista a představuji si, že proběhne postupná adopce klíčovými pracovníky úřadů, a to nejen technologií AI, ale především obecně IT a moderních přístupů. Když bude adopce probíhat pomocí drobných udržitelných kroků, mohlo by se podařit dát zkostnatělý aparát do souladu s nároky nové doby. Lze tak dosáhnout větší efektivity i agility procesů, přičemž AI by měla přinést vyšší výkonnost veřejné správy i zvýšení kvality jí poskytovaných služeb. To bude mít dopad do jednotlivých působností, jako například zeštíhlení byrokracie, kvalitní příprava investic, snížení nákladů na provoz státu a tak podobně. Přál bych si, aby integrace AI do našeho systému měla širší dopad na celou společnost a pomohlo to k často skloňované digitalizaci veřejné správy.
Bude tedy umělá inteligence připravovat lidi o práci?
V médiích se často objevují zastrašující zprávy, že díky AI spousta pracovních pozic, zejména v administrativě, zanikne. Potom se nedivme, že se mezi lidmi šíří nejistota a strach. Pravděpodobně se ale u mnohých změní pouze jejich náplň. Lidé se budou muset přizpůsobit. Je třeba mít otevřenou mysl, přijmout novinky, naučit se technologie využívat ve svůj prospěch. Pokud budou lidé díky AI efektivnější, více vyprodukují, více vydělají, zvýší kvalitu, firma ušetří náklady, pak by pro propouštění neměl být důvod.
Též je třeba říci, že obecně AI nemůže nést odpovědnost, tu ponese vždy člověk. A osobní kontakt bude pro lidi vždy velmi důležitý. Věcí, a AI je považována za věc, si většinou nevážíme, vztahy a emoce navazujeme s lidmi.
Čelí rozvoj AI v podnikové sféře i nějakým omezujícím faktorům?
Na jedné straně jsou tyto nástroje velmi lákavé, ale jsou zde i překážky. Často narážíme na problematiku právní regulace v IT, tedy i v oblasti AI. Legislativa je zde až přebujelá. Původní smysl je mnohdy překryt nánosy velmi konkrétních nařízení. Legislativa by měla definovat cíl, čeho je třeba dosáhnout v obecné rovině, co je představou dosažení bezpečného standardu.
Mnozí zákazníci se obávají toho, že díky AI dojde k nechtěnému úniku informací, resp. že se uživatel dostane k něčemu, na co nemá právo. Kvalitní dodavatel informačních systémů však musí umět jednak splnit právní rámec, ale i ošetřit všechny oprávněné obavy.
Jak by se mohla možnostmi AI inspirovat česká státní a veřejná správa?
Ve veřejné správě se AI dá využít zcela jistě pro jasné a typizované agendy. Ale v komplikovanějších agendách a strategických rozhodnutích by nebylo vhodné, abychom nechali rozhodovat algoritmy. AI v této oblasti vidíme spíš v roli asistenta koncipienta, který pomůže shrnout podstatu, například obsahu dokumentu, ověří širší kontext, provede rešerše, porovná aktuální kauzu s předchozími případy a následně v tomto kontextu navrhne rozhodnutí. Ale odpovědnost vždy ponese člověk, který to podepíše.
Autorem článku je Tomáš Jirásko z časopisu Reflex.